Všichni zjistí jediné, obchodní marži. Ta je někdy velmi zajímavá. Třeba u vajec, která zemědělec vyprodukuje, očistí, zabalí a odveze do obchodu a tam jen místní zásobovač převezme zboží a vystaví v prodejně. Hádejte kolik si za tuto službičku v podobě obchodní marže supermarket vybere? Plných 56 procent.

Na tiskové konferenci o tom, stejně jako o dalších příkladech hovořil v minulém týdnu Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR. Černý Petr zůstává jednoznačně na zemědělcích, protože ti se lopotí, na linkách čistí a balí zemědělské komodity, vozí do prodejen a mají z toho velmi malý profit. Řetězce s ročním obratem větším než 270 miliard korun, což je o něco málo víc než celý český potravinářský průmysl, rozhodně o malém profitu hovořit nemohou, zemědělci ano.

V posledním článku agrární vertikály, která ve stručnosti znamená propojení producenta a zpracovatele s obchodem, je obchodní rozpětí slušné, podle Miroslava Jirovského přesahuje v průměru 35 procent, a to není jistě málo. Proto některé zpracovatelské firmy přestávají nabízet své zboží řetězcům a prodávají je nejen ve své vlastní síti obchodů, ale i v síti českých řetězců Jednoty a COOP. „Nemusíme pod tlakem na cenu nahrazovat maso ve velkém náhražkami a nemáme ani problémy s množstvím poplatků za to, abychom vůbec měli šanci své zboží dostat do sítě některého ze zahraničních řetězců,“ uvedl ředitel jedné velké potravinářské firmy, který nechtěl být jmenován.

Nemůže se mu stát to, co jednomu redaktorovi před léty v Denících Bohemia, když se ptal obchodního ředitele firmy Meinl, co je v párcích, jež nabízí v ceně 24 korun za kilogram. Dostal odpověď, že se po nich mohou lidé „utlouct“a jako bonus dodal, že k nim ani nepotřebují rohlíky.