Vystoupil na ní přední mlékárenský odborník Jiří Kopáček, který je zároveň tajemníkem uvedeného svazu a působí i v mezinárodních mlékárenských organizacích.

 Jiří Kopáček uvedl, že označování a pojmenovávání sýr u náhražek mlékárenských výrobků je zavádějící, klamavé a velmi často v rozporu s potravinářskou legislativou. Tyto náhražky se používají a následně nabízejí stále více rovněž v gastronomii.„Rozšíření těchto výrobků zesílilo ještě více v období současné hospodářské krize,“ prohlásil.

Mléčný tuk se nahrazuje rostlinným

„V případě analogů mlékárenských výrobků se především mléčný tuk nahrazuje tukem rostlinným, ale může se týkat náhrady i jiných komponent. Tato skutečnost vyplývá ze vzrůstající soutěže na trhu, kdy záměna původní složky mléka jinou levnější složkou, například záměna mléčného tuku tukem rostlinným, zlevňuje výrobek, což se stává určitou konkurenční výhodou v obchodování,“ vysvětlil Jiří Kopáček Takové výrobky se samozřejmě mohou vyrábět i prodávat (nejsou nikterak zdravotně závadné), ale nesmějí se označovat jako mléčné výrobky – tedy jako sýr, máslo a podobně – což se v poslední době velmi často stává. „Jedná se pouze o analogy – imitace – náhražky a musí být tedy náležitě označovány rozlišujícím názvem s popisem označujícím skutečně použitou základní surovinu,“ upřesnil.

Co praví legislativa

Podle platné legislativy se mléčným výrobkem rozumí výrobek vyrobený výlučně z mléka, přičemž látky nezbytné pro jeho výrobu mohou být přidány, jen když tyto látky nejsou použity za účelem nahrazení všech nebo některé části složek mléka. V legislativě je dále přesně definováno, co je mléko, smetana, kysaný mléčný výrobek, jogurt, sýr, tvaroh, čerstvý sýr, čerstvý sýr, tavený sýr a další.

Definice sýra

Sýrem se rozumí mléčný výrobek vyrobený vysrážením mléčné bílkoviny z mléka působením syřidlového enzymu, prokysáním a oddělením podílu syrovátky podle typu výrobku. Na trhu jsou ale nejen tyto takzvaně pravé sýry, ale i jejich napodobeniny, kde se těmto výrobkům, jejichž základem má být mléko, o něm mohlo jen zdát. A tak se podívejme na analog sýra „Eidam“ z řecké výroby, který se prodával donedávna například v obchodních sítích Makro a Penny Market. Na obalu bylo sice správně uvedeno „potravinový výrobek s rostlinným tukem“, obchodní značka Eidam Alternative byla však jednoznačně klamavá. „Označení Eidam je podle směrnice EHS (1898) pouze generické označení polotvrdých sýrů holandského typu a není možné je využívat pro imitace produktu,“ upřesnil Kopáček.

Obdobně chybně uváděl svůj výrobek s rostlinným tukem také český výrobce PROM, s. r. o., když jej označoval Nový Eidam. Dále lze jmenovat výrobek, který se nedávno prodával v síti Makro a Globus. Jednalo se o výrobek polské provenience a do České republiky se dovážel a byl tu distribuován společností Bokada. V Makru se prodával jako ARO Eidam a Eidam Bokada. Po laboratorním vyšetření zadaném mlékárenským svazem bylo zjištěno, že výrobek označovaný jako sýr neobsahoval vůbec žádný mléčný tuk, pouze velmi nekvalitní rostlinný tuk (ten však nebyl ani deklarován).

Na skutečnosti byly upozorněny dozorové orgány a výrobek byl následně stažen z trh. Po zásahu Českomoravského svazu mlékárenského, kontrolních orgánů a Sdružení na obranu spotřebitelů (SOS) již není výrobek označován jako Eidam, ale pouze jako Alternative s podtextem: Potravinový výrobek - náhrada sýra s obsahem ztuženého rostlinného tuku a mléčné bílkoviny.

Legislativa zatím nezjednala pořádek

Takových příkladů klamání spotřebitele uvedl Jiří Kopáček na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR větší množství. Konstatoval, že současný stav v prodeji analogů mléčných výrobků není pro mlékaře růžový. Objemy těchto výrobků rostou po celé Evropě a tedy i v České republice. Přestože existuje dost jasná legislativa, není její dodržování dostatečně vymáháno a kontrolováno dozorovými orgány. Pouhé zásahy až po upozornění třetích osob nestačí.

V současnosti se otevírá v tomto směru veřejná diskuse také v Evropském parlamentu s návrhem, zda by neměly být náhražkové výrobky jednoznačněji deklarovány. Stanovisko Evropské komise je prozatím negativní a naopak se upozorňuje na nutnost důsledného vymáhání legislativy stávající. Konečná volba bude vždy záviset na koncovém spotřebiteli, ten však musí být správně a transparentně informován,“ uzavřel své vystoupení Kopáček.

Eugenie Línková