K 1. listopadu 2006 vyčerpala Česká republika ze strukturálních fondů EU 11,7 miliardy korun z celkových 44,9 miliard, které má ČR k dispozici na období 2004 - 2006, a musí je tedy utratit do konce roku 2008. V letech 2007 - 2013 bude ČR moci získat až 750 miliard, tedy zhruba 100 miliard ročně. Aby se České republice podařilo tento objem prostředků vyčerpat, bude muset být stávající mechanismus rozdělování těchto peněz upraven. Návrhy úprav dnes prezentuje ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič na konferenci "Bariéry čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU".

"V posledních měsících se nám podařilo značně stáhnout zpoždění v čerpání peněz z fondů EU a s největší pravděpodobností se nám tak podaří využít všech peněz vyčleněných na období 2004 - 2006. Je však zřejmé, že mechanismus čerpání těchto peněz je příliš složitý. V současné době ho využíváme na maximum, ale několikanásobně vyšší objem finančních prostředků, které máme možnost získat v příštím období, už dost dobře nezvládne," řekl ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič, jehož ministerstvo je za koordinaci čerpání evropských peněz zodpovědné.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto zpracovalo analýzu problematických míst získávání peněz z evropských fondů a současně navrhlo opatření, která by je pomohla vyřešit. "Poté, co jsme dokončili obsah operačních programů, tzn. definovali konkrétní oblasti, na které evropské peníze půjdou, přichází na řadu stanovení pravidel, za kterých budou tyto peníze čerpány," vysvětluje Petr Gandalovič a dodává: "Výstupem konference, na které představíme úpravy mechanismu čerpání zástupcům krajů, obcí, podnikatelů, profesních sdružení, a neziskových organizací, bude usnesení předložené vládě ČR. Jeho schválení umožní realizaci navrhovaných opatření a zásadně se tak zlepší systému čerpání evropských fondů."
Zásadní překážkou rychlejšího čerpání evropských peněz je v současné době zpětné financování realizovaných projektů. "Stávající způsob financování, kdy byly žadatelům vypláceny evropské peníze až zpětně po dokončení projektu, mnohé žadatele odradil nebo jim značně zkomplikoval realizaci projektu, protože si museli půjčovat. Tomu chceme v novém období předejít, a proto navrhujeme nastavit průběžný systém financování, kdy budou žadateli průběžně propláceny jednotlivé etapy projektu," říká Petr Gandalovič.
Čerpání evropských peněz ztěžuje také neexistence jednotné metodiky a závazných stanovisek zprostředkujících subjektů a finančních úřadů, které kontrolují přidělování dotací. Jedná se zejména o interpretaci toho, které výdaje lze považovat za uznatelné a které ne. "Stává se, že se názor finančních úřadů na uznatelnost vynaložených výdajů liší od názoru řídících orgánů. Tato nejednotnost snižuje ochotu potenciálních žadatelů účastnit se programů," říká Gandalovič a dodává: "V současné době spolupracujeme s ostatními řídícími orgány na přípravě manuálu způsobilých výdajů, který bude předložen vládě ČR nejpozději v průběhu prosince 2006. Po jeho schválení se stane závazným pro přípravu navazujících metodických dokumentů."
Změnit se má také proces hodnocení projektových žádostí tak, aby bylo transparentní, co se v kterou chvíli s podanou žádostí děje. "Žadatelům by měly být maximálně zpřístupněny informace, v jaké fázi se hodnocení jejich projektu nachází a jak dlouho která fáze potrvá. Také by mělo být veřejné, podle jakých kritérií a bodových škál se projekt hodnotí," vyjmenovává ministr Gandalovič navrhovaná opatření.

Simona Weidnerová, ředitelka Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) a poradkyně minitryně školství, mládeže a tělovýchovy, na konferenci představí změnu přístupu k výkladu zákona o DPH tak, aby i vysoké školy a výzkumné instituce mohly uplatňovat odpočet na DPH. Nový výklad zákona přináší revoluční změnu, protože těmto institucím umožní žádat o větší počet evropských projektů bez rizika neúměrného zatížení vlastních rozpočtů. Díky očekávanému zvýšení počtu projektů financovaných z EU se také zvýší návratnost vkladu ČR do společného fondu na výzkum a vývoj v EU a celkově se tak zvýší výdaje na výzkum a vývoj v ČR.
V neposlední řadě je ve zpracované analýze zdůrazněno posílení komunikace s veřejností, potenciálními žadateli, ale i samotnými příjemci dotací. Konkrétní návrhy se týkají například zavedení jednotných regionálních kontaktních míst. Ty budou poskytovat informace o všech dotačních programech a pomáhat s přípravou a realizací projektů těm skupinám žadatelů, které si nemohou dovolit platit drahé konzultační firmy - tedy obcím, neziskovými organizacím či malým a středním podnikům. Zlepšit informovanost má také souhrnný katalog existujících národních a evropských dotačních programů vybavený kvalitním vyhledávačem či zřízení jednotné databáze certifikovaných poradců.

 15.11.2006, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj