- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Zlín - váhá se zapsání do UNESCO
Za vším hledej Baťu
Za vším hledej Baťu
Už při první návštěvě Zlína si toho každý všimne: rodinné domky, obuvnická fabrika i nemocnice nesou stejný architektonický rukopis. Může za to legendární obuvník Tomáš Baťa, který stavěl budovy ve funkcionalistickém stylu. Poznávací znamení: cihlová fasáda.
Zápis by se měl týkat především kolonií takzvaných baťovských domků. Různé typy domků tvoří celé zlínské čtvrti, které vznikaly zejména ve 20. a 30. letech pro ubytování pracovních sil rychle se rozvíjejících Baťových závodů. V rekordně krátkém čase mezi světovými válkami vybudoval obuvník Baťa město pro padesát tisíc lidí. Dodnes teoretici architektury oceňují dokonalou symbiózu bydlení, továrního areálu a veřejných budov. "Tady jsme zanechali stopy pokroku v průmyslu, ve vzdělávání a ve tvoření nových lidí," připomenul širší souvislosti syn zakladatele obuvnického impéria Tomáš Baťa při poslední návštěvě Moravy.
Naposledy o zápisu na prestižní seznam UNESCO diskutovali odborníci toto pondělí. "Zlín se chová ke svému dědictví macešsky," prohlásil například přední zlínský architekt Ivan Bergmann, který zápis podporuje. "Bojím se, že až tuto otázku otevře někdo za dvacet let, bude pozdě. Teď ještě máme možnost vše zachránit a napravit," dodal.
Hlavní architektka města Dagmar Nová si myslí, že ryzost původní zástavby je nenávratně pryč, a tudíž ani není co na seznam památek UNESCO zapisovat. "O autenticitě už nemůže být řeč," míní Nová. Někteří majitelé domků totiž postupem času začali kdysi stylově čisté domy upravovat po svém. Namísto dřevěných oken zasadili plastové, domky rozšířili o přístavby, cihly zakryli pestrobarevnými fasádami.
Známka za miliony
Radní nadto argumentuje tím, že by příprava památek na zápis stála desítky milionů korun a za to by město získalo pouze známku, která turisty ve velkém stejně nepřiláká a místní jen zbytečně omezí.
"V seznamu UNESCO už dneska je Kroměříž, usilují o to Luhačovice. Když by se přidal ještě Zlín, tak máte na třiceti kilometrech tři významná místa. To by byl úžasný magnet pro cestovní ruch," oponuje senátorka Gajdůšková.
Hodlá proto založit občanské sdružení, jehož úkolem bude podnítit zápis města na seznam. K nápadu se budou moci do konce dubna vyjádřit občané města v anketě.
Památky UNESCO v Česku
1992 Městské památkové rezervace Praha, Telč a Český Krumlov
1994 Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou
1995 Kutná Hora - historické centrum
1996 Lednickovaltický areál
1998 Obec Holašovice a zámek a zahrady v Kroměříži
1999 Renesanční zámek a historické centrum města Litomyšl
2000 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
2001 Vila Tugendhat v Brně
2003 Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči
Autor/ři: Radek Kedroň
www.ihned.cz/kedron